Graham Cooke
Hranice možného a nemožného jsou pouze signálem.
„To je nemožné! To nejde!“
Kolikrát náš nedostatek představivosti nebo víry způsobí, že se to, že něco není možné, stane naší „pohodlnou“ pravdou?
Jdeme cestou nejmenšího odporu a vlastně se o to ani nepokusíme. Takže ono „nemožné“ je vlastně spíš jen „nevyzkoušené“.
Když používáme logiku místo víry, o nemožném mluvíme z pozice porážky.
Zapomínáme, že jsme v Kristu a začínáme se od Boží perspektivy odklánět k lidskému myšlení.
Když říkáme, že něco „nepřichází v úvahu“, vzdáváme se ve vztahu s Bohem rozhovoru, ve kterém se může ukázat pravý opak. Když něco označíme za nedosažitelné, zapomínáme, že Kristus v nás (Koloským 1,27) je realitou Boží schopnosti udělat si, co chce. To, co je nad naše schopnosti, máme za nedosažitelné. Držíme se v našem zaměření na přirozený svět a odpojujeme se od Království, kde je možné všechno.
Co je u lidí nemožné, pro Boha možné je. V Kristu jsme povzbuzováni vstoupit do života přesahujícího logické myšlenkové pochody. „Ten, který v nás působí svou mocí, je schopen učinit nesrovnatelně mnohem více než cokoli, oč prosíme nebo si představujeme.“ (Efezským 3,20) Co je nad naše pomyšlení? V historii všechny velké technologické průlomy začaly snem, který prolomil hranici logického a nemožného.
Bůh ve své moudrosti dovolil i to, čemu mohl snadno svou mocí zabránit. Pokud k tomu, aby se s námi spojil, dovolil něco nemožného, je to proto, že touží, abychom se napojili na jeho kapacitu a schopnost tvořit.
Hranice nemožného pouze signalizují, kde končí naše schopnosti a kde pokračují ty Jeho. Na tomto místě napětí posiluje naši důvěru a zvětšuje naši touhu vidět zázrak.
„Všechno je možné, jen věř.“ (Marek 9, 23)
Jazykem všech vztahů je důvěra. Naše ujištění vyjadřujeme mnoha způsoby. Bůh používá životní situace k tomu, aby rozšířil v našich pozemských okolnostech své Království.
Proto je životně důležité, abychom nedovolili těm nemožným věcem oslabit naše odhodlání vyhledávat úžas.
Tento úžas se dostavuje tehdy, když známé přírodní zákony ustoupí Boží suverenitě. Když Bůh využije své možnosti, naše slabost dostává sílu. To, co by nás jinak oslabilo, nás posílilo a obnovilo, a my jsme povzbuzeni se dál tlačit do Boží velikosti.
Jistě, v těch obyčejných věcech umí Bohu věřit každý. Mimořádní lidé věří, že se stane nemožné. To je královský úhel pohledu. Oblast nemožného rozšiřuje náš vnitřní svět o Boží velikost. Pro objevení onoho vyššího majestátu stojí za to riskovat.
Co jsou ony zdánlivě nemožné věci, kterým v této chvíli čelíš? K čemu myslíš, že tě Pán ve svých záměrech s tebou posunuje a napojuje?
Extremně inspirující video, doporučené autorem: (v angličtině) https://www.youtube.com/watch?v=jC-rpAkfE2I