Kris Valloton

Slide 1 Slide 2

Jak hanbu odpojit

Kris Valloton 10.9.2015

Je smutné vidět, jak v našich rodinách a společnosti řádí rozvody. Mezi nejčastějšími příčinami rozvodů jsou chabá komunikace, hádky, nevěra a neustálý kolotoč odpojení a hanby.

Rozvody se staly v naší kultuře realitou, protože se tu tolik rozmohla hanba. Ta je u kořene mnoha vztahových problémů, které nám brání mít pozitivní, milující a zdravá propojení.

V předchozím článku, Jak umlčet hanbu, jsme definovali hanbu jako vnímání nehodnosti; je to ten pocit, který říká:

„Jsem mizerný.“
„Jsem nechtěný.“
„Jsem nežádoucí.“
„Jsem nedostatečný.“
„Jsem znehodnocený.“
„Jsem nedůležitý.“
„Jsem nemilovatelný.“
„Jsem omyl přírody.“
„Jsem nehodný.“

Tato poselství hanby, která na nás křičí ze všech koutů naší mysli i z hloubi našeho srdce, vedou válku proti hlavnímu smyslu, proč jsme stvořeni - proti propojení.

Stvořeni pro propojení

Jsme utvořeni pro to, abychom měli naplňující vztahy. Bůh nás stvořil, abychom měli vztah s Ním a jeden s druhým v manželství, rodině, s přáteli, ve společenství církve, na pracovišti a v širší společnosti, ve které žijeme.

Propojení je klíčem k celistvému a šťastnému životu.

1+1= Celistvost

Pravdivá je ona věta: „Žádný člověk není ostrovem.“ Když Bůh udělal Adama, řekl: „Není dobré pro člověka, aby byl sám. Udělám mu vhodného pomocníka.“ (Genesis 2,18) K tomu, abychom byli celiství, potřebujeme jeden druhého. K naplněnému životu jsou zdravé vztahy a propojení zcela zásadní.

1+1+ Celistvost = Štěstí

Propojení lidé jsou šťastní lidé. Nikdy jsem nepotkal čerstvě zasnoubený pár, který by vypadal nešťastně. Naopak, obvykle jdou spolu za ruku, usmívají se či smějí na celé kolo a užívají si života.

Šťastné páry také obvykle nevyhledávají poradenství, to spíše ty nešťastné, které se pokoušejí znovu dosáhnout vzájemného propojení.

Hanba odpojuje propojení.

Naneštěstí je v podstatě nemožné mít zdravá propojení, když se cítíme odpojeni hanbou.

Odpojení je vnímání umenšení, odmítnutí, omezení a nehodnosti.

Když se cítíme odpojeni, hanba nás manévruje do skrývání se, trvá na mlčení a ústí v odsouzení.

Když se začneme skrývat, protože se bojíme být zranitelní, začneme z pocitu odpojení obviňovat sebe i ostatní, abychom trochu ulevili svému pocitu méněcennosti a bezmoci.

Místo toho, abychom lidi k sobě přitahovali, odstrkujeme je a sami naplňujeme své výroky o tom, že nejsme hodni lásky a přijetí. Výsledkem je odpojení.

Hanba je strach z odpojení

Proč se tolik bojíme, co si o nás druzí pomyslí, nebo řeknou?

Proč se pokoušíme před druhými své chyby, nedostatky či omezení zakrýt?

Bojíme se trestu.

Bojíme se odmítnutí.

Bojíme se, že nás druzí nepřijmou takové, jací opravdu jsme.

Bojíme se, že jestli nás někdo uvidí takové, jací jsme, nebude nás mít rád.

Hanba je zakotvená ve strachu.

Ďábel („rozdělovač“), nás chce koupat v hanbě, protože hanba plodí strach ten plodí odpojení.

Jak odpojit hanbu skrze propojení

„Dokonalá láska vyhání strach.“ (1.Jan 4,18) Když jsme svobodní od strachu, hanba už nad námi nemá moc a my jsme svobodni riskovat hledání naplňujících vztahů.

Propojení je pocit ocenění, přijetí, potvrzení a hodnoty.

Kdo by to nechtěl cítit?

Opravdu milovat můžeme jen do té míry, do jaké je umlčena hanba - tím, že pěstujeme ocenění, přijetí, potvrzení a hodnotu sami v sobě.

Tyto základní pocity propojení začínají setkáním s Boží láskou.

Když byl Ježíš pokřtěn, slyšel Otce říci: „Toto je můj milovaný Syn, ve kterém mám zalíbení.“ (Matouš 3,17). Bylo to právě skrze toto zjevení, že byl Ježíš schopen říci: „ Já a Otec jsme jedno.“ (Jan 10,30) Ježíš byl schopen mít zdravé propojení s Bohem a s druhými, protože se setkal s opravdovou láskou.

Jak odpojit hanbu skrze lásku

Teprve když začneme zakoušet Boží lásku, můžeme opravdově milovat a přijímat sami sebe takové, jaké nás Bůh stvořil.

Když má člověk dojem, že je neustále špatný a bezcenný je velmi obtížné mít zdravé vztahy, protože druhé můžeme mít rádi jen do té míry, do jaké milujeme sami sebe.

Ježíš nám přikázal milovat Hospodina a milovat druhé tak, jako milujeme sami sebe. (Marek 12,31) Podobně, apoštol Pavel vyzývá manžely, aby milovali své manželky tak jako sebe (Efeským 5,28)

Nedává to snad rozum, že když nás miluje Bůh, že bychom se také měli milovat?

Hanba nám říká, že jsme hříšníci, zlí a špatní - nehodní lásky. Bůh nám říká, že jsme zřítelnice Jeho oka, Jeho nevěsta, Jeho děti, dědicové, Jeho přátelé, Jeho vyvolení, svatí – že jsme předmětem jeho vroucí lásky.

Čím více věříme pravdě o našem láskyplném propojení s Bohem, tím více budeme schopni milovat sebe a ostatní. Hanba už nebude mít moc nás odpojit od prožívání zdravých, celistvých vztahů.

Jak odpojit hanbu skrze empatii

Láska se vyjadřuje vcítěním se.

Empatie je na hanbu jako lék.

Empatie je jako Boží léčivý předpis, který nás uschopňuje být poznáni a opravdově poznat druhé.

Empatie znamená:

  1. Vidět svět tak, jak jej druzí vidí.
  2. Druhé nesoudit.
  3. Rozumět pocitům toho druhého.
  4. Schopnost vyjádřit a sdílet pocity druhého člověka.

Empatie je schopnost rozeznat pocity své a druhých, dovolit sobě a druhým tyto pocity mít a zpětnou otázkou si ověřit to, co bylo sdíleno.

Pocity nejsou správné, nebo špatné – ty prostě jsou.

Když se cítíme slyšeni, cítíme se propojeni. Když nasloucháme, vítáme propojení.

Empatie je zcela zaměřena na toho druhého. Skutečná láska, která plodí propojení, se stará o to, co druzí cítí. Bible říká: „Láska nehledá vlastních věcí.“ (1.Korintským 13,5) Když jsme schopni pochopit pocity a pohled někoho jiného, pak jsme schopni se zdravým, celistvým způsobem propojit .

Jak odpojit hanbu pomocí zranitelnosti

Empatie vyžaduje zranitelnost.

Zranitelnost je nejistota, risk, citové odhalení.

Jestliže toužíme po zdravých, celistvých vztazích, musíme se naučit, jak se stát zranitelnými.

Apoštol Pavel napsal. „Tak jsme po vás toužili, že jsme byli ochotni dát vám nejen evangelium Boží, ale i své duše.“(1.Tesalonickým 2,8) Byl ochoten nechat své přátele poznat své skutečné já ze všech úhlů.

Toto jsou čtyři jednoduché kroky k růstu zranitelnosti:

  1. Pěstujte vůči sobě i druhým vděčnost.
  2. Ctěte v sobě i v druhých to „všední“.
  3. Hledejte a následujte lásku k sobě i ostatním.
  4. Začněte riskovat, že budete sdílet své pocity a zároveň vnímat a reflektovat pocity druhých.

Když podniknete kroky směrem k vyjadřování empatie a zranitelnosti, nebude trvat dlouho a hanba bude odpojena a odpojení se promění ve zdravější a celistvější propojení.

Dejte vědět, jak Vás toto téma zasáhlo, a podívejte se i na další články na téma hanby.

  • 7. prosinec 2015