JAK ZNÁM DR. WOLFHARDA MARGIESE
8. - 10. 9. 2017 se v Plzni uskuteční další ze seminářů s Dr. Wolfhardem Margiesem, pastorem berlínského sboru Gemeinde auf dem Weg. Za poslední dva roky je to již potřetí. Vzhledem k Wolfhardově věku (79 let) je obdivuhodné, že takto stále cestuje, ještě obdivuhodnější je však jeho duchovní kondice, která nejen, že nemá sestupnou tendenci, ale biblicky „stoupá stále výš“. Hmatatelným důkazem jsou např. jeho poslední knihy Uzdravení duševních nemocí (vyšlo česky v KCP) a Heiligen Geist Entfachen (Rozněcuj oheň Ducha svatého). Podobnou duchovní kondici ve vyšším fyzickém věku jsem zažil např. ještě u Dereka Prince.
V knihách od Billa Johnsona často čteme o kultuře cti - konkrétně o tom, jak je důležité umět uctít jednotlivce, kteří se vydali Pánu natolik, že si jich mohl v církevních dějinách použít k nevšednímu pohybu Božího království - řekněme na nadnárodní úrovni. Protože v ČR není mnoho těch, kteří by se to v případě W. Margiese odvážili udělat veřejně (snad by bylo lepší napsat, že je dost těch, kteří by učinili pravý opak), pokusím se o to v tomto článku já. Zároveň vás chci samozřejmě pozvat na zářijový seminář v Plzni.
S Wolfhardem, nebo lépe řečeno s jeho službou, jsem se poprvé seznámil v r. 1983-4, kdy jsem se v rámci hledání možnosti sloužit Božímu království naučil psát na stroji a přepisoval jsem a šířil křesťanské materiály propašované ze Západu. Tehdy se jednalo o Wolfhardovu první „pastýřskou“ (dvoj)knihu Uzdravení Jeho slovem (následně v tomto tématu pokračoval v knihách Osvobození - nakl. Logos, Únik z vězení a nedávno vydané Uzdravení duševních nemocí – vyd. KCP). Tehdy, ještě jako mladý a nezkušený křesťan, jsem prožil, že nejen tato kniha, ale hlavně její autor se pohybuje se svým duchovním vhledem do Písma i do všeho ostatního na ještě jiné úrovni, než jakou jsem vnímal u sourozenců kolem sebe. Myslím na ty, kteří byli duchovně starší a zkušenější než já a od kterých jsem (nejen tehdy) čerpal a kteří mi byli vzorem. Nemohu nezmínit minimálně vůdce tehdejšího hnutí charismatické obnovy v ČSSR Dana Drápala. Ze svého soukromí prozradím, že jsem se v té době nad Wolfhardovou knihou modlil: „Pane, neznám toho člověka, ale prosím tě, dej, ať umím čerpat z Písma a vidět vše v kontextu Božího slova tak, jako on“. Věřte mi, že si dnes opravdu užívám, když mohu s Wolfhardem alespoň občas v osobních rozhovorech sdílet duchovní hodnoty a prožívat s ním duchovní propojení. Samozřejmě přitom vnímám, že on je stále o mnoho a mnoho napřed.
W. Margies strávil svá mladá duchovní léta v tradičním prostředí baptistického sboru, kde jako vedoucí mládeže a mladých rodin prožil naplnění Duchem svatým a postupně objevoval v Písmu i v praktickém životě široké spektrum aspektů Božího spasení. Stejně jako mnoho jiných bylo toto společenství probuzených lidí z tradičního sboru „odejito“, načež založili svobodný sbor - tehdy pod názvem Philadelphia Gemeinde. Toto společenství se brzy začalo rozrůstat a v osmdesátých letech se stalo nejrychleji rostoucím sborem v celém Německu. Wolfhard se následně, jako pastor tohoto sboru a autor nevšedně duchovně odborných publikací (Uzdravení Jeho slovem aj.) stal mezinárodně uznávaným pastýřem i řečníkem na všech významných charismatických konferencích. Pamatuji si, jak o něm Eckhard Neumann (jiná, nesmírně uznávaná církevní osobnost v Německu) jednou prohlásil – „je to nejlepší biblický učitel na světě“. Málokdo ví, že když Reinhard Bonnke napsal jednu ze svých prvních knih, poslal ji Wolfhardovi, aby mu udělal duchovní korekturu. To mluví samo za sebe!
Wolfhard nejen, že má velmi hluboký vhled do Božího slova a dar jej vykládat, ale má i veliký přehled o duchovním dění v celém světě a sám čerpá a de facto zprostředkovává učení i od jiných nadnárodně významných biblických služebníků (Benny Hinn, Kenneth Hagin, D. Y. Cho, Bill Johnson, aj.). Tím je samozřejmě trnem v oku všem, kteří tyto služebníky nepřijímají, ba jsou schopni o nich říci, že jejich učení je „satanské“. Co tito odmítající doslova neunesli, byla Wolfhardova (a já tvrdím, že biblická) teologie, že nemoc jednoduše nepochází od Boha. Někteří z těch novodobých farizeů by nám mermomocí cpali Jobovy trable a (ač o ně sami nestojí) na Wolfharda se zlobí, když motivuje druhé k prožití Boží dobroty a k rebelii proti zbytečnému a nebiblickému utrpení. Někteří z těchto kritiků jsou možná milí, ale „liberální teologií pomýlení“ sourozenci, kteří ztratili orientaci a nedokáží už rozeznat, kde je nahoře a kde dole. To se stává. Horší je, když se doslova cpou do pozic vedoucích Božího lidu. Od těch se dnes dozvídáme např. že „v Bethelu se po vzkládání rukou padá dozadu a ne dopředu a tudíž je to celé satanské“. Wolfhard Margies přitom mj. říká – „neznám nikoho, kdo by měl tak hluboký vhled do Božího slova, jako Bill Johnson“. To je docela zajímavé… Nástroje světových probuzení jsou z pekla a vedoucí živořících seskupení z nebe? Až mi jde z toho hlava kolem…!
Wolfhard poprvé sloužil v Čechách v r. 1985 na tajném semináři, kde už tehdy mnozí u nás dodnes uznávaní vedoucí těžce snášeli, že existuje něco jako „spravedlnost z víry“. Ač sami ctitelé Písma, pyšná zatvrzelost jim nedovolila od něj toto učení přijmout a dál šířit. Po další roky jsem už jen sledoval, jak se tito odmítající stali překážkou pro působení Ducha svatého v ČR vůbec.
V r. 1988 jsem za celkem dobrodružných okolností (v hledáčku STB apod.) poprvé cestoval do berlínského sboru, abych na vlastní kůži zažil ovoce Wolfhardovy zbožnosti a učení. Nebudu se teď rozepisovat o úrovni tamního sborového života, chval, o nádherných svědectvích jednotlivých členů sboru či nadpřirozeně motivujících bohoslužebných shromážděních. Konečně jsem např. pochopil význam a hloubku termínů jako svoboda, pravda, láska, radost… Snad jen, jako třešničku na dortu, zmíním, že jsem si domů kromě bohatých zkušeností a spousty materiálů přivezl i výrazné zlepšení zraku, kdy mi po Wolfhardově modlitbě lékaři ubrali na brýlích 1 dioptrii, což bylo v mém věku a u dané oční vady lidsky nemožné.
Další moje kontakty s berlínským sborem, potažmo s W. Margiesem, probíhaly formou mých opakovaných návštěv tohoto sboru a při několika málo příležitostech, kdy Wolfhard osobně sloužil v Praze. V r. 1989 jsem absolvoval letní biblickou školu v Berlíně a spolupracoval jsem na další přepravě kvalitních materiálů do Čech a jejich následném rozšíření. V r. 1990 jsem pak založil ABS (Audioslužba Božího slova), s jejíž pomocí jsem se snažil Wolfhardovo i další zdravé biblické učení rozšířit do Čech a na Slovensko. Jednalo se mj. o cca 40-50 tis. audiokazet. Zvláště si považuji, že jsem mohl rozšířit Wolfhardovu nahrávku z německé pastorální konference ve Stuttgartu v r. 1991, kde kriticky rozebíral knihu Jiné evangelium. Vyšla také v češtině a vedle podobné publikace s názvem Svrablavé uši se stala podle mého názoru největším duchovním zmetkem, který kdy byl v Čechách vydán. Nebylo to nic jiného než snaha zdiskreditovat upřímné Boží služebníky a dost možná frontální útok na charismatické hnutí, a to zejména na hnutí Slova a víry. Dodnes jsem na tento počin – rozšíření této nahrávky – hrdý, ač mám od té doby mnoho nepřátel. A myslím, že není od věci zmínit, že tito jsou veřejně činní, že se prezentují jako Boží služebníci, evangelisté a lidé milující druhé, mající na srdci český národ. Dle mých zkušeností jsou mezi nimi vlci v rouše beránčím (nebo vlčím?).
K Wolfhardově působnosti patří také to, že se spolu s Peterem Wenzem (BGG Stuttgart, dnes min. 4000 členů) stal vedoucím seskupení svobodných sborů, které se postupně vyvinulo do současného D-Netz, které sdružuje asi 500 sborů v Německu. Připomeňme ještě, že berlínský sbor byl v 80. letech - i díky nám známému tehdejšímu řediteli tamní biblické školy Pavlu Neustupnemu - modlitebně, finančně i jinak značně aktivní v pomoci českým křesťanům. V r. 1990, po proroctvích tehdy uznávaných osobností P. Caina a D. Y. Cho, uspořádal velkou konferenci jako pomoc pro duchovní vedoucí z postkomunistických zemí. Konference GGG se mohlo zdarma zúčastnit na 2000 vedoucích z východu. Hlavními řečníky byli právě D. Y. Cho, W. Margies, P. Wenz aj.
V r. 1993 se stal W. Margies a jeho sbor bez nadsázky vstupní branou pro službu Claudio Freidzona (a tzv. Nové vlny Ducha svatého alias Torontského pomazání) do Německa a střední Evropy a dovoluji si připomenout, že první Claudiova služba v ČR se díky mé propojenosti s Wolfhardem konala v Příbrami. Nemohu nezmínit, že Freidzonova služba dodnes graduje a je součástí hnutí Ducha svatého, v němž jsou propojeni všichni současní duchovní vedoucí, které si Duch svatý používá jako nástroje probuzení – B. Johnson, R. Clark, H. Baker aj. Pokusil jsem se, spolu se svým sborem KCP, zprostředkovat službu W. Margiese a dalších služebníků v ČR i v dalších letech, ale vstřícnost ze strany českých vedoucích byla spíše kompromisem než pochopením, že mi jde o propojení s tím, co Duch svatý aktuálně dělá ve světě. S těmito snahami jsem postupně téměř přestal. Usoudil jsem, že není možné, aby někdo, koho např. D. Y. Cho nazývá svým přítelem, byl zároveň v ČR prezentován přinejlepším jako nepříliš žádoucí služebník. Nemám prvotřídní paměť, ale pokud si dobře vzpomínám, píše se v Písmu také něco o „předhazování perel sviním“.
A mohu si vůbec dovolit nezmínit, že mi byl Wolfhard opravdovou pomocí, oporou, duchovním tátou v době, kdy jsem ve svém osobním životě zápasil o holou existenci? A jak je vůbec možné, že takto významný člověk, tak výrazná osobnost v Božím království, mi sám od sebe chtěl požehnat při mé nedávné svatbě?! Nejen chtěl, ale on to také udělal. A já vím, že Pánu teď dlužím opravdu hodně.
Navzdory věku 79 let stále ve vynikající duchovní formě, pečlivě monitorující a stále s tím ve světě duchovně nejčerstvějším propojený Wolfhard Margies prodělal cca před 1,5 rokem mozkovou mrtvici. Jedním z mála důsledků, bohužel však klíčového významu, byla ztráta schopnosti mluvit. Wolfhard Margies byl vždy především „PAN ŘEČNÍK“. Nikdo snad nemluvil tak barvitě, přesně, a hlavně tak rychle jako on. Zdálo se, že je to konec jeho služby. To by ale nesměl být tento duchovní velikán v tak důvěrném vztahu s Duchem svatým a nesměl by na tak úžasné úrovni milovat Boží slovo. Opět se prokázalo, že Slovo a Duch… to je ten opravdový ŽIVOT!
Wolfhard nejen, že přežil, ale je i v řečnické kondici a já se těším, že nám to v září v Plzni zase pěkně naservíruje. Bez obalu a náboženských nánosů. Čistokrevné Boží slovo za asistence Ducha svatého. A pořádná dávka Boží přítomnosti k tomu. Co říkáte, je to dobré menu? Máte na něco podobného chuť? Já obrovskou! Tak přijeďte, ať si to spolu užijeme. A ti odmítající, kteří se nám po více než 30 let snažili zatajit, že tak klíčoví služebníci existují, si to určitě užijí také - doma, bez nás. Vy, jenž chcete Dr. Wolfharda Margiese spolu s námi uctít: přijďte, jste vítáni!
Petr Fiřt, pastor KCP, Příbram