Bůh f-u-n-g-u-j-e!!!
Všechno to začalo na počátku ledna 2016. Moje manželka odjela do Francie na lyže jako každý rok. Letos se ale vrátila s informací, že se tam zamilovala do jiného kluka a mě už nechce.
Manželka tvořila celý můj svět a vše se 6 let točilo jen okolo ní. Aby toho nebylo málo, tak mi týden po rozchodu zemřela babička a moje maminka mi oznámila, že má už půl roku vážnou rakovinu a bála se mi to říct, protože jsem na rodinu kašlal.
Celý svět se mi během jednoho týdne totálně zhroutil. Začal jsem kouřit a hodně pít alkohol. Nic se nedařilo, ale říkal jsem si, že až najdu nové bydlení, tak se vše zlepší a půjdu dál. Po dvou týdnech jsem sice bydlení našel,ale bohužel mi prázdný byt ještě více prohloubil můj problém a já musel hledat nové řešení.
Kamarád mi dal radu: „Musíš si života pořádně užívat a ukázat manželce, že ti nechybí“. Uznávám, že tahle rada fungovala, ale pouze, když jsem seděl na baru a už jsem o sobě moc nevěděl. Když jsem však přišel domů, všechna realita se zase vrátila.
Dal jsem tomu asi dva týdny šanci, ale po zjištění, že to nefunguje, jsem prosil o další radu. A přišla: „Hele, Jardo! Musíš se pořádně věnovat florbalu a rally“. Zvýšil jsem si tedy tréninky a začal zase jezdit na rally. Opět uznávám, že to fungovalo, ale dočasně, a když jsem přišel domů, tak jsem byl zase zpátky v samotě a smutku. Krize se prohlubovala. Už přes měsíc jsem se pořádně nevyspal, každý třetí den jsem doma s flaškou projížděl společné fotky z manželství a intenzita kouření se zvýšila. Prostě jsem si připadal jako totální troska.
Jeden večer si takhle opět sedím s flaškou v ruce a říkám si: „Hele, Jardo, tady tvoje cesta končí!“ Uvažoval jsem o tom, jak si vzít život. Mám skočit pod vlak, nebo vzít do ruky nůž? Hodně těžká hodinka v mém životě, kdy jsem si sáhl na úplné dno! Nakonec jsem únavou usnul a nic si neudělal. Druhý den ráno jsem se rozhodl, že musím něco hodně rychle začít dělat, protože jinak dopadnu strašně špatně.
První co mě napadlo bylo, že napíšu příteli, který věří v Boha a třeba mi pomůže. Protože už bydlí v jiném městě, odkázal mě na jiného kamaráda, který též věří v Boha a mohl jsem se s ním osobně sejít. Nejdříve jsem si říkal, že Bůh o mě určitě nestojí, protože jsem na něj několik let kašlal a že pro mě spasení neexistuje.
Tento moudrý přítel mi ale řekl, že Bůh mě má rád a dveře k němu jsou stále otevřené. ANO! Tohle jsem přesně potřeboval slyšet! Bůh mě má rád a záleží mu na mně!
Ještě večer když jsem přišel domů, jsem Ježíši vydal svůj život. Všechno se úderem změnilo. První veliká změna byla, že jsem přestal kouřit a pít alkohol. Stále si pamatuji, jak jsem vzal krabičku cigaret a roztrhal ji na malé kousky.
Dokázal jsem urovnat vztahy s rodinou. Bůh mi v životě postupně začal ukazovat, co jsem dělal špatně a já to svobodně můžu přiznat a zbavit se toho. Znovu jsem se narodil! Bůh je tak úžasný! Zachránil mě ze smrti, dal mi nový a krásný život, který mě neskutečně baví, protože poznávání toho, jak je Bůh dobrý, nikdy neomrzí! Co k tomu ještě více říct? BŮH FUNGUJE!!! :)
Jarda Kozák, Příbram