Co brání lidem otevřít svoje srdce a pozvat do něj Krista? Možná není žádná překážka.
V práci jsem byl přeřazen na nové pracoviště a tak mám příležitost svědčit o živém Bohu zase jiným lidem. Hurá! Asi před čtrnácti dny za mnou přišel jeden nový kolega s tím, že by ode mne chtěl vysvětlit, jak je to se křtem ve vodě. Domluvili jsme se, že zajdu po práci k němu na ubytovnu, kde bydlí ještě se dvěma dalšími kolegy a dáme řeč. Jak jsme dohodli, tak jsem udělal. Byli tři a všichni pozorně poslouchali. Nezačal jsem křtem, ale začal jsem od začátku - právě spasením a osobním vztahem s Bohem. Ke konci jsem jim položil otázku, jestli je něco, co jim brání přijmout Ježíše. Zjistili, že ne, tak jsme se všichni spolu modlili a oni všichni Ježíše pozvali do svého života. Nádhera.
Za několik dní, za mnou přišel jeden z nich a pověděl mi, že má kamaráda, se kterým bych měl určitě mluvit o Bohu, protože potřebuje naději. Bezva, sice ho neznám, ale můj Bůh určitě ano. Domluvili jsme setkání ve třech a povídali. Měl jsem možnost opět říct evangelium - tu dobrou zprávu o Ježíši, který dává věčný život v hojnosti. Nakonec jsem kamaráda pozval domů a představil ho své ženě. Znovu jsem položil otázku, jestli je něco, co mu brání přijmout Krista do svého života. Jeho odpověď byla, že nevidí žádnou překážku. Modlili jsme se za něj s mojí ženou a on vydal svůj život Ježíši.
Hned potom jsem od něj dostával děkovné esemesky. Psal, jak je rád, že má Ježíše v životě. Opět se potvrdilo, že Ježíš přijde tam, kde je upřímně vítán. Stále jsme v kontaktu, kamarád navštívil i naše nedělní shromáždění a potom posílal moc pěkné komentáře.
Je nádherné být u toho, když se narodí nový život. Vlastně není nic krásnějšího v životě, než když beznaděj musí utéct před nadějí, láskou, pokojem a radostí v Bohu. Vyhlížím, kdy a kde to Ježíš udělá znovu. On tohle dělá pro lidi nesmírně rád. A já rozhodně chci být u toho.
Michal Kostiha, Příbram