Tam, kde byla beznaděj, je rázem naděje

V práci jsem se na obědě sešel s kolegou, který se zhruba po roce vrátil po nemoci. Špatně léčená mononukleóza mu působí trvalé bolesti a to se projevuje i na jeho psychickém stavu. Lékaři nemají žádná řešení, jen utišující léky. Vyzkoušel snad všechny možnosti, které existují a nic nepomohlo. Celá rodina je nešťastná.

Začal mi vyprávět tento svůj příběh a já jsem byl moc rád, že jsem mu mohl říct, že přesně proto přišel Ježíš a dal nám něco, kde nalezneme odpovědi - myslel jsem na Boží slovo. Byl z toho nadšený a po obědě šel se mnou do kanceláře, kde jsem mu četl Izajáše 53 a další místa z Bible, která mluví o uzdravení. Říkal, že nevěděl, že něco takového v Bibli vůbec je.

Dovolil mi, abych se za něho modlil. V tu chvíli se nějaká viditelná změna nestala, ale jasné bylo to, že odcházel s nadějí. Navíc máme domluvené další setkání. A náš Bůh nikdy nezklame. Věřím, že přesně to Ježíš dělá: Nevím přesně kdy a jak dělá Pán zázraky uzdravení, ale vím, že to dělá proto, že je dobrý a že miluje každého člověka.

Tam, kde byla beznaděj, je rázem naděje. Tam, kde bylo prázdno, je plnost a tam, kde byla smrt, přichází nový život.

Michal Kostiha, Příbram

  • 28. březen 2016