Kapitola 7. Od slávy k slávě
V Efezským 1,3-6 čteme něco až neskutečného. Ale to je právě ono – život s Pánem je něco, co si člověk nedokáže ani představit. O tom je také biblická poslušnost – pokořit se a poslechnout Boží slovo tam, kde mu nerozumíme a nedokážeme si ani představit, jak se může stát. Poslušnost není to, že jsme Bohem či druhými moralizováni a manipulováni do něčeho, co prostě nechceme, ale znamená to, že se necháme Pánem obdarovat něčím ryze nadpřirozeným, co k nám přijde přímo z Nebe. A v listu Efezským čteme, že nás obdaroval svatostí. A dokonce bez po-skvrny – a to proto, abychom byli chválou jeho slávy (v. 12). Neznamená to nic jiného, než že tyto úžasné a nadpřirozené hodnoty a projevy Boží dobroty se dějí přímo na nás. Jsme součástí Jeho slávy například tak, že jsme požehnaní, ale zároveň požehnáním pro druhé. Zároveň jsme samotnou oslavou Boha. Nejsme trpěni, nestojíme před tím se nějak do Nebe protlačit, ale jsme součástí Boha samotného, tudíž Nebe je tam, kde jsme my. Jak to může vypadat v praxi?
Navrhuji důkladně prozkoumat Izajáše 12. Stálo by to za další spisek, ale pojmi to jako domácí úkol a nech si to vykreslit přímo od Ducha svatého. Každopádně, toto místo v Bibli nám říká, že život s Bohem, tzn. být biblickým křesťanem, je neustálá chvála, bez pocitů viny, bez hněvu, kdy náš slovní projev je hodně o jásotu, kdy jsme stále potěšováni (Utěšitelem) a tudíž i potěšením pro druhé. Jde o život bez strachu, v kterém se projevuje Boží síla a moc. Dále tu Boží slovo říká, že tento životní styl produkuje další a další chválu. Šíří se to – šíří se to po celém světě, protože nastal čas, kdy už Bůh nedovolí, aby lidstvu byly místo Něho samotného nabízeny a předkládány náboženské náhražky. Toto je Boží záměr s Ježíšovými následovníky. Je to hnutí a ty sám určíš, jestli budeš jeho součástí. Ze srdce ti to ale přeji.
Co se týče mých osobních zkušeností, mnohokrát jsem "podlehl" těmto nádherným zaslíbením a snažil se být v nich věrný. Prakticky pokaždé se dostavilo zklamání, ne-li přesvědčení, že jsem něco špatně pochopil a selhal, neboť výsledky se nedostavily. Ale také vždy, i když už jsem opravdu nevěděl co dělat, pokud jsem v takovéto situaci šel se svým zklamáním k Pánu a neuzavřel se do sebelítosti a sebeodsouzení, přišlo Boží řešení. Pokaždé se potvrdilo, že Boží síla se projeví v naší slabosti. Kdo žije pohodlně a nezná prožitek "hrábnout si na úplné dno", těžko porozumí. Ale jako např. existují stavy, kterým se říká vyhoření, či naprosté selhání, tak existuje i nebeská hodnota, kterou má Pán pro nás a tou je Jeho obnova. Tam, kde to lidé vzdávají, tam je ochoten přijít a prokázat se jako jistota pro každý tvůj čas a ukázat se bohatým v tvé záchraně (Izajáš 33,6). V době, kdy píši tyto řádky, řeším něco, co by mne mělo, pozemsky viděno, možná definitivně odrovnat. Doufám ale v Boží milosrdenství, odpuštění a obnovu. Jsou neskutečně nadpřirozeně mocné a nádherné.
Pak ještě něco, co s případným zklamáním také souvisí. Naučil jsem se to od absolventů biblické školy nadpřirozené služby v Bethelu. Když se ti něco nepodaří, tak se tomu pořádně zasměj. Ve zmiňované biblické škole studenti dostávají úkol něco udělat špatně – za určité období učinit několik konkrétních, čistokrevných chyb. Pak je veřejně popsat a spolu s ostatními se tomu pořádně, ze srdce zasmát. Je tohle vůbec ještě biblické? A proč ne? Písmo nám na nejednom místě sděluje, že v Božím království je kromě radosti také veselí – tj. dobrá nálada. Žalm 2 pak vlastně říká to samé – Bůh je Bůh, který se směje. Ano, jak vyznávají v Bethelu, Bůh má dobrou náladu a nenechá si ji zkazit tím, že zrovna ty jsi udělal chybu. Není překvapen, není frustrován, či dokonce paralyzován. Má vždy řešení. Je v tom velmi bohatý (Izajáš 33,6) a směje se dál. A ty se směj s Ním. To je také propojení srdcí.
Podíváme-li se na závěr 12. kapitoly Izajáše, zjistíme, že pokud se ocitneme v tomto procesu, podaří-li se nám vybudovat tuto kulturu, není pak z této dimenze radosti úniku. Nezbývá totiž už žádný prostor pro námahu, slzy, zármutek a zklamání, ale navěky už jen jásání a výskání.
Aby ne! Vždyť uprostřed tebe je Boží přítomnost!