Když jsem jel do Ameriky, čekal jsem, že tam bude asi hodně věcí jinak. Strašně jsem se těšil, až uvidím sbor Bethel v Reddingu a už cestou z L.A. jsme viděli pohádkovou přírodu, jakou jsem si představoval leda ve snu.
Už před sborem se všichni usmívali a bylo to nakažlivé. Kázal Paul Manwaring a mně docházelo, že mám být opravdu kreativní - že v tom jsem po Tátovi. Tuto kreativitu jsem v Bethelu viděl i ve chvalách. Hned asi druhý den tam tančil na pódiu s baletkami i kluk. Byl to obraz, který určitě nezapomenu. Tančil tak, že (ne)nápadně kopíroval pohyby baletek kolem něj. Břicho v zastrkaném triku mu čouhalo přes tepláky. Měl černý plnovous, a když tančil s šátkem, bylo to pro mě opravdu revoluční. Vůbec to nevypadalo špatně! Nikdy jsem si ani nepředstavil, že by vousatý chlap v teplákovce mohl kopírovat baletky a tím na pódiu chválil Boha. Možné je asi opravdu všechno.
Mimo jiné mi jedna dívka v Bethelu předala slovo od Boha, které bylo konkrétní a přesně do mojí situace a to mě v životě neviděla.
Měl jsem takovou radost, až jsem si říkal, abych to nepřehnal, ale hned na to se objevil verš "Vždycky se radujte." V radosti je naše síla.
Filip Zvonař, KC Plzeň