Bill Johnson
překlad Andrea Lexová
Daniel – pevný díky modlitbě zaslíbení
Daniel byl mužem obdařeným velkou přízní. Král Dareios ho potřeboval jako svou pravou ruku. Jiní s ním soupeřili o tuto pozici a nakonec došli k závěru, že nedokáží najít žádný důvod, na jehož základě by vznesli proti Danielovi obvinění. Jestliže na něm chtěli najít něco špatného, muselo se to týkat jeho lásky k Bohu. Mít takový problém je nádherné: Nikdo na tobě nedokáže najít nic špatného kromě toho, že jsi naprosto závislý na Ježíši. A tak král ve slabé chvilce podepsal dekret vyhlašující, že každý, kdo by se modlil k někomu jinému než k předepsanému falešnému bohu, bude usmrcen.
Když se Daniel dověděl, že byl vydán takový předpis, šel domů, kde měl ve střešní místnosti okna otevřená směrem k Jeruzalému, a tam jako vždy třikrát denně poklekal na kolena, modlil se a vzdával chválu před svým Bohem, neboť tak to činil i dříve. (Daniel 6,11)
Mnoho lidí mění svůj životní styl, když se ocitnou pod tlakem. Daniel čekal, dokud nebyl onen dekret zveřejněn, a pak šel, otevřel okno své ložnice, klekl si přímo u okna a řekl: „Pane, je to skvělé. Vyšlo další směšné nařízení, ale já nehodlám kvůli nikomu změnit svůj vztah k Tobě.“ Prostě třikrát denně poklekal před Hospodinem přímo proti oknu, kde ho mohl každý spatřit. Disciplinu si osvojil už jako mladý muž a dál setrvával třikrát denně na kolenou před Bohem v láskyplném uctívání, modlitbách a díkůvzdání.
Daniel měl těžký život. Viděno přirozenýma očima, měl plné právo stát se nejzatrpklejším člověkem na světě. Asi ve svých patnácti letech byl vzat zprostřed židovského společenství a s největší pravděpodobností už neměl žádnou rodinu. Udělali z něho eunucha a dali do služby ke králi. Daniel byl asistentem určeným nejhoršímu z vládců, ale sám sobě určil pozici modlitebníka, který prosí za příchod dne, kdy Bůh obnoví všechno, co zaslíbil.
Co to bylo, co Daniela přivádělo na kolena den za dnem po všechny ty roky od dětství až do pozdního stáří? Byl uchvácen zaslíbením, a to proroctvím, které vyslovil Jeremiáš. Toto proroctví říkalo, že Bůh hodlá obnovit Izrael po uplynutí doby zajetí. Daniel byl vězněm zaslíbení a každý den s díkůvzdáním klekal před Pánem na kolena tváří k Jeruzalému.
Izajáš 62 říká: „Nedopřávejte si klidu. Ani jemu nedopřejte klidu, dokud Jeruzalém neupevní a dokud ho neučiní na zemi slavným.“ Byl v zajetí vize o uzdravení vykoupených. Odvažuji se tvrdit vám, že to, co dělal průběžně od dětství i v době dospělosti, ho chránilo a dodávalo mu jistotu v čase velkých nesnází. Dokonce i když byl jeho život v ohrožení, stala se modlitba za zaslíbení součástí jeho běžné činnosti. Byl by rád položil i svůj život, jen aby uviděl naplnění slibu, který Bůh vyslovil.