Kris Vallotton
překlad Andrea Lexová
Moje pravomoc
Nenarodil jsem se k tomu, abych byl netečný vědátor, se kterým to hází jako s malou lodičkou uprostřed rozbouřených vod plánu zla.Nejsem tu ani proto, abych byl meteorolog, který by předvídal další vražedné přepadení na březích lidstva. NE! Narodil jsem se záměrně za řadami nepřítele jako síla, se kterou musí počítat. Byl jsem vyzbrojen mocí k ničení ďáblovy práce. Byla mi dána moc a autorita k osvobozování zajatců,propouštění vězňů, znovu stavění zbořených měst a k povolávání učedníků ze všech národů.
Už mě přepadli, pomlouvali i nenáviděli. Zažil jsem tak hluboké deprese, že jsem ztratil naději pro život, a tak hroznou úzkost, že jsem mohl stěží fungovat.
Strávil jsem 20 let budováním firem, pocením výplat, rval jsem se a drápal životem, abych se mohl postavit bezohledné konkurenci, která se nezastaví před ničím, jen aby zničila své protivníky. Byl jsem považován za jednoho z nejlepších podnikatelů ve svém oboru. A pak se jen zaprášilo za dodávkami a já jsem zůstal sedět v troskách jednoho prosperujícího podniku s 1,6 milionovým dluhem jako připomínkou mé tvrdé práce... můj dům a většina majetku byly pryč.
Moje duše ví, jak bolí zlomené srdce a jak zrada. Roky jsem se potácel životem skrze opuštění a zneužívání. Zakusil jsem potupu života v chudobě a bolest toho být jediným dítětem na hřišti, které nikdo nepovzbuzuje. Žádal jsem o pozornost, jen abych se stal vyvrhelem. Skrýval jsem se hodiny před svým opilým nevlastním otcem, když se rozzuřil na mou matku,zamykal jsem se ve svém pokoji, když ji bil. Vyrůstal jsem v prostředí neustálého strachu.
Vím jaké to je neumět na vysoké škole číst. Vím jaké je to být učiteli považován za blbce. Znám bolest nenadaného chlapce, kterého nikdo nechce do svého týmu, který stojí na kraji hřiště, hlásí se a doufá, že si ho někdo vybere. Mnohokrát jsem tiše stál, zatímco se ostatní dohadovali o to, kdosi mě bude muset vzít do svého týmu.
A stejně se odmítám nechat rozdrtit okolnostmi ve svém životě, nenechám se odradit názory „odborníků“. Nebudu si libovat v sebelítosti ani nestrávím svůj život nenávistí vůči lidem, kteří mě zneužili. Odmítám ducha lítosti a můj život nebude závislý na pohledu do zpětného zrcátka mé minulosti. Pocit lítosti nad sebou samým mi bere vzácný čas, který by mohl být využit k záchraně měst. Bolest, kterou jsem si prošel v minulosti, nemá co mluvit do mých budoucích vítězství. Narodil jsem se, abych vítězil. By jsem vyzbrojen k tomu, abych otřásl dějinami. Jsem zmocněný k rozšiřování hranic Království. Byl jsem vykoupen, abych byl živým důkazem neodůvodnitelné lásky mého Krále k zoufalému a ztracenému světu. Toto pověření se stalo mým posláním a s Boží pomocí ho hodlám naplnit.